THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Torontskí CANCER BATS sú hlavne na hardcoreovej scéne už nejaké roky pojem, neznámi nie sú ani u nás a obzvlášť ku Košiciam majú blízko, ich koncert v utorok 17. júla rozhodne nebol prvý a gitarista Scott Midletton má manželku od nás. Ja som s nimi naživo mal tú česť až teraz a ich ďalšia návšteva v meste bola dôvodom, prečo sa ísť opäť pozrieť do Tabačky, kde som bol naposledy pred poldruha rokom. Trochu prekvapil začiatok koncertu o deviatej večer, ale vzhľadom na počet predkapiel nula a to, že umelci tohto žánru nehrajú mamutie dvojhodinové sety, bolo vcelku jasné, že nikto nebude musieť odchádzať predčasne, aby stihol MHD domov.
Koncert sa konal v malej sále, ktorá pre zhruba stovku návštevníkov bola tak akurát. Priestor má – s výnimkou baru – príjemne retro undergroundový nádych, neveľa svetla, nízke pódium, na ktorom to CANCER BATS o deviatej odpálili. Fungujú od roku 2004, na konte majú šesť albumov a stovky koncertov po svete, niet sa teda čo čudovať, že na jednej strane išlo o ťažkých profíkov, na druhej strane o srdciarov, ktorí obzvlášť v osobe frontmana Liama Cormiera nešetrili radosťou z toho, že sú opäť na známom mieste a medzi priateľmi. (Kanaďania majú povesť slušňákov, ale Liam sa ňou pokúšal otriasť hojným fuckovaním.) Aktuálne boli/sú na turné k aktuálnemu albumu „The Spark That Moves“ z apríla tohto roku, fanúšikovia teda mali možnosť počuť naživo nové skladby a k nim výber zo starších vecí.
Hudobne sú CANCER BATS hardcoreovou kapelou, ktorá sa veľmi nespolieha na hitovosť a melódie, skôr na sonickú agresiu, naliehavosť, drásavosť a energiu. Kanaďania čerpajú aj z punku, metalu, sludge a neraz sa dal zachytiť i veľmi antikvárny hardrockový riff. Od fanúšikov BLACK SABBATH, ktorí spolu účinkujú aj v tribute kolektíve BAT SABBATH, nič prekvapivého. Aby to bolo ešte pestrejšie, nedali sa prepočuť ani „južanské“ či noise rockové riffy a v istých melodických momentoch štyria chlapíci z Toronta (zostavu tvoria ešte Mike Peters za bicími a Jaye R. Schwarzer na base) vyznievali ako poriadne metalová verzia toho najlepšieho z grunge. Ťažká a nabrúsená hudba s kričanými vokálmi rozpútala hustý spotený kotol, na ktorý sa zo zadných radov dalo dovidieť len sčasti, atmosférou to ale celé pripomenulo legendárna časy Átria spred toľkých rokov, že napísať to číslom, človek sa až vydesí. Vydarená akcia z dielne Tvoja Matka Booking, podľa predpokladu hodina a každý bol spokojný.
Foto: Laci Schürger
Searching For Zero (2015)
Dead Set On Living (2012)
Bears, Mayors, Scraps & Bones (2010)
Hail Destroyer (2008)
Birthing The Giant (2006)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.